Ke snídani vejce na slanině, ke svačině vlašský salát s houskou, k obědu gulášovka a telecí steak, tiramisu k odpolednímu kafi a večer pečínka zalitá červeným vínem. Jídelníček je to chutný, ale člověk s takovou životosprávou si koleduje o problémy. Většina těchto potravin totiž obsahuje vysoké množství purinů, jejichž zvýšený dlouhodobý příjem může způsobit hyperurikemii.

Jak vzniká hyperurikemie

Hyperurikemie znamená zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi, která se v ní objevuje při sníženým vylučováním prostřednictvím ledvin či zvýšeným příjmem purinů v jídle. Zákeřnost hyperurikemie však spočívá v její počáteční nenápadnosti. „Pacienti, kteří mají zvýšenou hladinu kyseliny močové v těle, z počátku o ničem netuší a necítí žádnou bolest. Hyperurikemie je tak často diagnostikována až v případech, kdy se překlene do závažnějšího onemocnění,“říká MUDr. Hana Rosolová.

Nejznámějším onemocněním je dna. Při té dochází k usazování ostrých krystalků kyseliny močové v kloubech a dalších tkáních. Ty následně otékají a jsou velmi bolestivé. Pacienti se ale mohou potýkat také s některým z kardiovaskulárních onemocnění, jako například hypertenze, srdeční infarkt či cévní mozková příhoda. Neobvyklý není ani rozvoj cukrovky či onemocnění ledvin.

Příznaky hyperurikémie

Mnoho pacientů nepociťuje při zvýšeném množství kyseliny močové v krvi žádné obtíže. Ve chvíli, kde se začíná rozjíždět dna, mohou ale pocítit napětí kůže kolem kloubů a případné otoky a horkost. „Akutní dnový záchvat se projevuje náhlou ostrou bolestí postiženého kloubu, většinou palce u pravé nohy. Může však postihnout kterýkoli kloub. Často se tak děje v noci. Kloub je oteklý, kůže červená a napjatá. Přestože záchvat po několika dnech, maximálně šesti týdnech odezní a pacient se opět cítí zdráv, vyléčen není a je potřeba dodržovat speciální dietu a brát případné léky,“ doplňuje MUDr. Hana Rosolová.

Při ignorování dny trpí pacienti nadýmáním, průjmy, pálením žáhy a v konečníku, onemocněním močových cest a ledvin či bolestmi hlavy a svalů.

Vyšetření hyperurikemie

Vyšetření na hyperurikemii je doporučováno jednou ročně u lidí nad 40 let. Ti, kteří jsou v rizikové skupině, by na vyšetření měli docházet již dříve – po třicátém roku života. V rizikové skupině se nacházejí lidé, kteří by mohli mít hyperurikemii geneticky, či pokud jejich příbuzní trpí ledvinovými kameny, chorobami srdečního systému, cév či dnou. Všechny tyto skutečnosti je proto důležité konzultovat se svým lékařem.

Léčba následně spočívá v nasazení příslušné diety a léků. Dieta založená na nižší konzumaci jídel obsahujících vysoké množství purinů je i dobrou prevencí v případě obav z rozvoje dny.

Pacienti by se proto měli vyhnout červenému masu, vnitřnostem a mořským plodům. Potraviny obsahující fruktózu, jako například sladké nápoje by měly také zmizet z jídelníčku. „Zásadní je také omezení příjmu alkoholových nápojů. Naproti tomu černá káva a třešně snižují hladinu kyseliny močové“ dodává MUDr. Hana Rosolová.

Doporučované jsou naopak nízkotučné mléčné výrobky, vejce, zelenina, obiloviny a dostatečné množství vody, které by měl člověk vypít denně v průměru 3 litry. Ve chvíli, kdy se člověk zorientuje v tom, co smí a co jeho tělu naopak škodí, může vést plnohodnotný život a užívat si výborná jídla i bez vysokého příjmu purinů.