Hyperurikemie nemusí být váš problém aneb jak přirozeně snížit hladinu kyseliny močové?
Ať už to zní jakkoliv banálně, zdravý životní styl a vhodná strava jsou odpovědí na mnoho problémů. Ne nadarmo je speciální dieta doporučována i pacientům s hyperurikemií, tedy zvýšenou hladinou kyseliny močové v organismu. Jakých stravovacích návyků se tedy držet?Kyselina močová je konečný produkt odbourávání takzvaných purinů. Tyto chemické sloučeniny se do lidského těla dostávají ve stravě a jsou také obsaženy v DNA buněčných jader. „Ve chvíli, kdy v těle vzniká nadbytečné množství kyseliny močové či je snížené její vylučování ledvinami, se v krvi zvedá její hladina a dochází k hyperurikemii, která vede k různým formám onemocnění – nejčastěji ke dně, ale také k chronickému zánětu ledvin a také přispívá k srdečním a cévním onemocněním,“ říká MUDr. Hana Rosolová.
Základem je proto omezit stravu, která obsahuje velké množství purinů a přidat dostatek pohybové aktivity. Nejenom, že tělu pomůžete bojovat s hyperurikemií, ale budete se cítit lépe po celkové stránce. Jak se tedy stravovat?
Jídelníček u hyperurikemie:
Z jídelníčku vyřaďte
- Alkoholové nápoje
- Červené maso, vnitřnosti, zvěřinu a mořské plody
- Slazené nápoje fruktózou
- Zeleninu – nejlépe v syrovém stavu
- Ovoce – především bobulové plody, třešně, avokádo, kiwi, banány a pomeranče
- Ořechy, semínka
- Luštěniny
- Nízkotučné mléčné výrobky
- Rostlinné oleje, zejména olivový a řepkový
- Ryby
- Celozrnné produkty
Lékaři také doporučují pít dostatečné množství vody. Pokud by vám chyběly fruktózové nápoje, zkuste je nahradit vodou ochucenou bylinkami či citrusy. Milovníci kávy si mohou své ranní či odpolední rituály ponechat. Káva hladinu kyseliny močové totiž spíše snižuje. Čaj nemá na hyperurikemii žádný vliv.
„U pacientů s rizikem srdečních chorob a s hladinou kyseliny močové překračující 360 µmol/l se již ale kromě úpravy jídelníčku může zařadit i farmakoterapie,“ dodává MUDr. Hana Rosolová. Přesto, cestou k tomu, jak se závažným dopadům zvýšené hladiny kyseliny močové v těle vyvarovat, je včasná diagnostika a prevence. Po 40. roku života je doporučováno chodit na preventivní prohlídky jednou ročně. U rizikových pacientů platí doporučení prevence již po 30. Nepodceňujte proto prevenci a zeptejte se na své možnosti svého ošetřujícího lékaře. Optání totiž nic nestojí, zato zdraví, to je za všechny peníze.